...a hromadí...
...a hromadí...
Dřív mi přišlo strašně líto, že nejspíš nepřečtu všechny knihy, které mám. A co teprve všechny, které bych si chtěla přečíst?!? Dokonce jsem si i říkala, že číst podruhé/potřetí/popáté nějakou knihu je mrhání mým drahým časem, že jsem místo toho mohla přečíst knihu novou. ALE...
Už jsem se smířila s tím, že nestihnu přečíst všechny knihy, které bych chtěla, protože jich každý rok vychází tolik, že bych se z toho musela zbláznit.
A vím, že moje domácí hromádka nepřečtených knih se bude asi i nadále zvětšovat. Ale I DON´T FUCKING CARE! Jsem šťastná, že ty knihy mám. Protože vím, že až na pár výjimek jsou to knihy, které si budu chtít přečíst i za 10/20/50 let. A ony na mě počkají.
A jednou možná přijde jejich čas. Stejně jako přišel na Honzlovou od Zdeny Salivarové. Tu knihu už mám doma 11 let a teď jsem dostala obrovskou chuť si ji přečíst. Prostě tak. Najednou.
Miluji své knihy! A klidně si je budu syslit na horší časy. A budu je hromadit. A nebudu se o ně dělit. Nemyslím si, že kniha by měla být za každou cenu čtená (takové to: "Už ji mám doma 3 roky, ještě jsem se k ní nedostala, tak ji pošlu dál."). JÁ JI BUDU ČÍST! JEN MI DEJTE ČAS!
Knihy by měly být hlavně vydávány. Kupovány. A milovány.
A tak do mé duše nastoupil klid. Klidně si teď přečtu knihu, kterou už jsem četla milionkrát, protože vím, že i po miliónté prvé bude stále skvělá.
A jediné, co mě na mé hromadě nepřečtených knih děsí, je to, že vím, že se jednou budu stěhovat. :D
Jasně super přístup :-D A jop stěhování je děs, ale pak to skládání knih je super pocit ;-)
OdpovědětVymazatHlavní je nepos***t se :D Je fakt, že se těším až jednou budu mít ve svém bytě knihovnu podle svých představ. :D
VymazatJasně super přístup :-D A jop stěhování je děs, ale pak to skládání knih je super pocit ;-)
OdpovědětVymazatKnihy jsou jedna z věcí, kterou si sebou budu chtít vzít i do svého vlastního domu. Chi aby mi tam zdobily poličky třeba knihy, které jsem četla, když mi bylo jedenáct a prostě až mi bude třeba 30 a budu mít už straší děti, tak prostě jim ty knihy i věnovat a tak :D
OdpovědětVymazatAle ano, děsím se toho, až t budu jednou někam stěhovat. Už tak to má přes 30 kilo! :)
Já jsem se skoro všech knih z dětství zbavila a teď toho lituji. :-( ALe jednou chci mít ve svém domově velkou knihovnu :)
Vymazat30 kilo? :O Radši jsem svý knihy nevážila, ale bude to asi takyhodně.
Docela moudrý článek - ehm, chci říct, že souhlasím. :D
OdpovědětVymazatDěkuju, to jsem ráda. :D
VymazatAno, důležité je si to obhájit sám před sebou :D Jenže na mě zákazy nakupování neplatí, obzvláště pokud jdu do Levných knih. Knihám za pár korun se odolává těžko :D Ale napsala jsi to krásně :-)
OdpovědětVymazatTak já mám nejdýl nepřečtenou knihu rok..A letos to chci dohnat...Ale jak pravíš, ony počkají:)
OdpovědětVymazatJasně že počkají :D Ale páni! Jen rok? To je u mně skoro minimální doba :D
Vymazattaky jsem sysel a budu hromadit dal i kdyz jsem jich asi tak ehm stovku?? necetla, ale taky si rikam, ze se k nim dostanu, treba jednou dojde k prevratu a prestanou je vydavat nebo to bude zakazany nebo nebudu mit ani na jidlo a pak budu rada, ze mam doma nasysleno ... :-D
OdpovědětVymazatJá si kdysi říkala, že si je budu šetřit na důchod. :D A je fakt, že nikdy nevíš, co se stane. :) A knihy se dají vždycky prodat.
VymazatTakto nejak si to ospravedlňujem i ja. A keď sa ma manžel spýta, či naozaj potrebujem ďalších desať nových kníh, bez ohľadu na to, či putujú do čítačky a teda nezaberajú žiadne miesto (iba znižujú stav na našom účte), alebo sú to papierové klasiky, ktoré zdobia náš príbytok, vždy sa len usmeje a rozhodne poviem, že potrebujem. Aj keď ich neprečítam tento rok, budúci a možno ani o desať. A možno nikdy. Ale mám ich, a robia mi radosť. Ešte je síce pár, ktoré vlastne mať nemusím a čítať ani nechcem, ale už ubúdajú a nahradzujú ich tie, na ktoré som hrdá, že ich mám :)
OdpovědětVymazatMám to naprosto stejně! Jen jsem se jetě stoprocentně nesmířila s tím, že nepřečtu všechno, co bych chtěla. A nesmířím, já to přečtu! :D
OdpovědětVymazat