úterý 1. prosince 2015

PŘEDVÁNOČNÍ JEDNOROŽČÍ READ-A-THOR (PLÁNY) ★ ČTECÍ PLÁNY NA PROSINEC

Jednorožčí read-a-thor je tady! Pokud by vás zajímalo, jaké knihy jsem se rozhodla pokořit v rámci výzev, čtěte dále. :)

1. Kniha s Thorem/jednorožcem/Thorem na jednorožci
Možná mnohé z vás překvapím, ale vybrala jsem si knihu s Thorem. Hlavně z toho důvodu, že na jednorožce v knihách většinou narážím náhodou.
Navíc už celý rok se přemlouvám do Valhaly od Františka Novotného. Problém je, že mě děsí tlusté knihy (a tahle je obzvlášť velká). Teď je tedy ideální příležitost se přestat bát a vrhnout se alespoň na první část.

2. Kniha s zeleno-červenou obálkou
I když kombinaci zelené s červenou vnímám velmi svátečně a vánočně, vybrala jsem si knihu, která s Vánoci nemá nic společného. Poslední drakobijce (Jasper Fforde) mi tedy sváteční atmosféru nenavodí, ale jsou tu draci. A ti jsou skvělí vždycky.

3. Kniha českého autora
Konečně přišla chvíle Jiřího Hájíčka. Rybí krev už si chci přečíst velmi velmi dlouho. Protože je krásná. Zvenku. Uvnitř doufám taky.

Četli jste něco z toho?

Pokud by vás zajímaly mé plány na celý měsíc, můžete se kouknout na video. :)

úterý 17. listopadu 2015

PŘEDVÁNOČNÍ JEDNOROŽČÍ READ-A-THOR (HA HA)

Nedávno jsem přemýšlela o tom, že bych na svém blogu uspořádala nějakou vánoční soutěž, ale pak mě napadlo něco lepšího! Read-a-thon! Můj vlastní! Jen tak... a "po našemu". 



KDY?
1. - 7. 12. 2015

Ještě než vezmeme do ruky hadry, rozpálíme trouby a ponoříme se do hlubin balicího papíru (nepočítám ty, kteří pulírují skleničky už od listopadu).

VÝZVY?
Samozřejmě není nutné, abyste se jich zúčastnili. Ale pokud byste náhodou nevěděli, co číst, můžete se inspirovat.

1. Přečíst knihu, kde se vyskytuje:
     - jednorožec (všichni přeci milujeme jednorožce) nebo
     - Thor (ať už "klasický", komiksový nebo úplně jiný) nebo
     - Thor na jednorožci (no dobře, to už bych asi chtěla moc)
2. Přečíst knihu se zeleno-červenou obálkou.
3. Přečíst knihu českého autora (protože i oni píší skvělé knihy, fakt!)
4. Číst každý den a užít si to (a je jedno, jestli přečtete odstavec nebo celou knihu). 

CO Z TOHO?
Dobrý pocit! Ale vážně...

Po skončení celého čtecího maratonu zde najdete dotazník. Pokud ho vyplníte, můžete vyhrát knihu ve Stínu černých ptáků od Cat Wintersové (je z mé knihovničky; nečtená, jen se mnou absolvovala cestu ze Světa knihy -.ze spodu je trochu odřená, ale fakt jen malinko a přebal to spraví). :) 

Doufám, že se ke mně připojíte a přečteme tunu knih! :) 



čtvrtek 5. listopadu 2015

(Pře)čteno! - Cress


KNIHY, O KTERÝCH MLUVÍM:
00:17 Cinder, Cress - Marissa Meyer
01:08 trilogie Stříbrokřídlý - Kenneth Oppel
03:46 Battle Owl - První plavba - Tomáš Marák, Martin Krch
05:45 Návrat z hvězd - Stanisław Lem
07:48 Honzlová - Zdena Salivarová
08:46 Smrt staré posluhovačky - Agatha Christie
09:24 Mluviti pravdu - Josef Formánek

pondělí 2. listopadu 2015

Týdenní pozitivní výzva

Nedávno jsem měla FB zaspamovaný týdenní pozitivní výzvou. Jde o to, že po dobu jednoho týdne každý den na Facebooku zveřejníte status, ve kterém napíšete tři pozitivní věci, které se vám za ten den staly. Jelikož můj život je šíleně nudný a málokdy se u mne něco děje, rozhodla jsem se to sesumírovat zde. Do jednoho článku. Rebelsky. Víc, míň, prostě jak se mi to hodilo. Ale nečekejte žádný velký pozitiva. Prostě radosti všedního dne. 

Středa 21. 10.
  • Mojí první myšlenkou po probuzení bylo, že se mi nechce umřít. Sice když jsem vstala, chtělo se mi umřít hned dvakrát. Ale ta první myšlenka byla super!
  • Přišla jsem do práce o 3 minuty dýl a odešla o 3 hodiny dřív. A to stačilo jen jednou se pozvracet. Jupí! 
  • Po dlouhý době jsem měla piškoty. 
  • Koupila jsem si 2 PEZáky. A moje sbírka se tak rozšířila z 1 na 3!
  • Můžu říct, že jsem zažila BACK TO THE FUTURE DAY! Škoda, že jsem ho půlku prospala. 


Čtvrtek 22. 10.
  • Byla u nás na návštěvě sestra a měla na sobě náušnice, které jsem jí kdysi vyrobila. 
  • Taky jsem se před ní mohla blejsknout, že jsem fakt dobrá v Český tajence. 
  • Vyhrála jsem knižní aukce u kočiček na Facebooku. A mám Dobrodružství milovníka knih za 80 korun! To chceš! 

Pátek 23. 10. 
  • Sehnala jsem naprosto boží vánoční papír! Každý ode mne dostane pod stromečkem kousek, jelikož do něj nebudu mít co zabalit. 
  • V práci jsem odhalila TAJEMNÝHO ZÁKAZNÍKA! Jak já ty mrchy nesnáším. Ale moje peněženka má radost. 
  • Dosáhla jsem levelu 15 v My free zoo. Můžu do organizace, i když vůbec netuším, k čemu je to dobrý.  
  • Dozvěděla jsem se, že bude read-a-thon! 
  • V knihovně se mi uvolnil Pán ledové zahrady 2 a Zámek a klíč 3! Co může být lepšího, he? 

Sobota 24. 10.
http://kangel.deviantart.com/
  • Dočetla jsem Cress. Sice se mi ale vůbec nechce čekat na Winter, ale ta snad vyjde ještě letos. Doufám. Ale Cress byla fajn :)
  • Koupila jsem si pár malých milých zbytečností. 
  • A dostala jsem krém. 
  • 2 měsíce do Vánoc!

Neděle 25. 10.
  • Začal read-a-thon. Pro mě úspěšně. Yip!
  • Měla jsem o hodinu delší den. 
  • Měla jsem volno a proválela jsem úplně celý den (včetně té hodiny navíc). Akorát že když se válíte, tak se vám moc věcí neděje. :)

Pondělí 26. 10.
  • Hledali jsme s přítelem miny. A pokaždý jsme vybuchli :D Ale bylo to fajn. Byla jsem jako hlavní detektor (možná proto to bouchalo). 

Úterý 27. 10.
  • Byla jsem u zubařky. Odešla jsem sice bez zubu moudrosti (který byl ale stejně na rouno), ale měla jsem nařízeno jíst celý den zmrzlinu! 
  • Zub mě přestal bolet těsně předtím než jsem šla do práce.
  • V práci jsem se dozvěděla, že mému šéfovi taky ten den trhali zuby. Necítila jsem se tak sama.  




sobota 24. října 2015

HALLOWEENSKÝ KNIŽNÍ MARATON - PLÁNY + AKTUALIZACE



JE TO TUUU! JE TO TUUU!

Zítra doufám začne mé čtecí šílenství, které potrvá až do konce měsíce.

Co se chystám číst? 
Jelikož ještě nemám přečteny 3 knihy ze své čtecí výzvy na říjen, můj plán je pro začátek jasný.
Barva kouzel, Lehké fantastično a Cinder. 

Také mám poměrně jasno v tom, že na Halloween chci přečíst 3 povídky od mého milovaného Edgara Allana Poa a možná pár příběhů od H. P. Lovecrafta. Zároveň mě čeká třetí díl Zámku a klíče, na který se neskutečně těším!

A pak? Nemám tucha. Pokud mi zbude čas, možná sáhnu po Archivu nebo knize Dům od Billa Brysona. Nechám se překvapit.

V tomto článku najdete během týdne i denní aktualizace, stačí rozkliknout :-)

pátek 23. října 2015

(Pře)čteno! - Zámek a klíč


KNIHY, O KTERÝCH MLUVÍM:
Jiná rasa - John Scalzi
Zámek a klíč - Vítejte v Lovecraftu/Hlavohrátky - Joe Hill, Gabriel Rodriguez
Stará dáma vaří jed - Arto Paasilinna
Ženy z bloku 10 - Hans-Joachim Lang
Scarlet - Marissa Meyer

Halloweenský knižní maraton


Bára z Knižního útočiště pořádá Halloweenský read-a-thon! A jak už možná víte, já read-a-thony miluji! 
           Miluji! 
                       Miluji! 

Co přesně budu číst, záleží na tom, co se mi podaří nebo nepodaří dočíst. Stále ještě nemám přečteny 4 knihy ze své Čtecí výzvy na říjen. Navíc se tenhle read-a-thon kryje s CooBoo maratonem, takže možná přijde čas i na Archiv (konečně!)

Od neděle tedy čekejte denní update. 

Mým cílem je pokořit 1000 stran

A tentokrát to fakt dám! :)  


pondělí 19. října 2015

Bžklkt

Když tak koukám na ten svůj blog a vidím tu záplavu videí, říkám si, že bych měla napsat nějakou recenzi nebo hlubokomyslný článek, ale nebudu vám lhát. Prostě se mi nechce.

Napsat recenzi mi trvá opravdu dlouho. Možná to není vidět, ale nejsem zase takový psavec, a když nemám slinu, tak mi to opravdu zabere spoustu času. Navíc si nechávám recenze uležet a většinou druhý den zjistím, že je to všechno špatně a měla bych to celé přepsat. Jenže ať se snažím, jak chci, prostě mi to nejde.

A když už náhodou nějakou recenzi napíšu, většinou s ní nejsem úplně spokojená. Připadá mi, že když píši, nedokáži do textu dostat své emoce. A já si myslím, že knihy by měly být hlavně o emocích.

Vždyť vroucně milujeme svoje hrdiny a z celého srdce nenávidíme jejich nepřátelé. U knih pláčeme nebo se smějeme jak šílenci. O svém posledním objevu nadšeně vyprávíme všem okolo, skoro i cizím lidem v tramvaji, jelikož čteme, protože chceme být uchváceni. A když už se to povede, chceme ten zážitek zprostředkovat všem!

A proto teď u mně převládají videa. Bohužel nedokážu psát na povel, a když už něco píšu, tak je to proto, že ze sebe potřebuji něco dostat. A když už takový okamžik přijde, ne vždy je po ruce počítač. A pak emoce vychladnou a mně už se nechce.

Miluji svůj blog a rozhodně se nechystám skončit. Doufám, že časem se zase dostanu do nějakého rytmu a začnu i psát. Ale slíbit vám to nemůžu. Možná to bude zítra a možná nikdy. A možná bych neměla být líná prdel.

(Pře)čteno! - Pán ledové zahrady


Marťan - Andy Weir
Želvy Ninja - Menu číslo 2 - Kevin Eastman, Peter Laird
O dívce, která obeplula Čarozem v lodi vlastní výroby - Catherynne M. Valenteová
Noční host - Fiona McFarlane
Žena s mateřským znaménkem - Håkan Nesser
Pán ledové zahrady - Jarosław Grzędowicz

Čtecí výzva na říjen

Unicorns love box - VÝPRODEJ!

#kniHOSTI - Kniha ztracených věcí

pondělí 24. srpna 2015

Milujte své knihy!

Ačkoli si už dlouho říkám, že bych měla nákupy nových knih omezit, stejně mi jich každý měsíc přibude víc než kolik jich stihnu přečíst. A tak se mi knihy hromadí

...a hromadí...

...a hromadí...

...a hromadí...

Dřív mi přišlo strašně líto, že nejspíš nepřečtu všechny knihy, které mám. A co teprve všechny, které bych si chtěla přečíst?!? Dokonce jsem si i říkala, že číst podruhé/potřetí/popáté nějakou knihu je mrhání mým drahým časem, že jsem místo toho mohla přečíst knihu novou. ALE...

Už jsem se smířila s tím, že nestihnu přečíst všechny knihy, které bych chtěla, protože jich každý rok vychází tolik, že bych se z toho musela zbláznit.

A vím, že moje domácí hromádka nepřečtených knih se bude asi i nadále zvětšovat. Ale I DON´T FUCKING CARE! Jsem šťastná, že ty knihy mám. Protože vím, že až na pár výjimek jsou to knihy, které si budu chtít přečíst i za 10/20/50 let. A ony na mě počkají.

A jednou možná přijde jejich čas. Stejně jako přišel na Honzlovou od Zdeny Salivarové. Tu knihu už mám doma 11 let a teď jsem dostala obrovskou chuť si ji přečíst. Prostě tak. Najednou.

Miluji své knihy! A klidně si je budu syslit na horší časy. A budu je hromadit. A nebudu se o ně dělit. Nemyslím si, že kniha by měla být za každou cenu čtená (takové to: "Už ji mám doma 3 roky, ještě jsem se k ní nedostala, tak ji pošlu dál."). JÁ JI BUDU ČÍST! JEN MI DEJTE ČAS!

Knihy by měly být hlavně vydávány. Kupovány. A milovány.

A tak do mé duše nastoupil klid. Klidně si teď přečtu knihu, kterou už jsem četla milionkrát, protože vím, že i po miliónté prvé bude stále skvělá.

A jediné, co mě na mé hromadě nepřečtených knih děsí, je to, že vím, že se jednou budu stěhovat. :D



čtvrtek 20. srpna 2015

Život střídá smrt (Petr Prouza)

Občas narazíte na knihu, o které víte, že bude smutná. Ale cítíte se připraveni, a myslíte si, že tentokrát plakat nebudete. A tak čtete. A pláčete. A když si po 14 dnech na knihu vzpomenete, pláčete znova. Ach jo...

Manželství Pavla a Hedviky Rajterových zrovna prodělalo vážnou krizi, kterou ale zvládli překonat. A když se jim narodí druhý syn, zdá se, že teď už jejich štěstí nestojí nic v cestě. Bohužel ale lékaři Hedvice diagnostikují leukémii. Začíná boj o život a hledání odpovědi na otázku: "Proč se to stalo zrovna nám?"

Na začátek bych ráda upozornila, že tohle je již 5. vydání, přičemž to první vyšlo už v roce 1985, kdy léčba leukémie nebyla ještě tak daleko jako je dnes (například o transplantaci kostní dřeně se tu mluví jako o novince, která je teprve testována v Americe).

Většina příběhu je psána z pohledu Pavla, kterého tak můžeme poznat jako starostlivého a milujícího manžela, který se ale občas poddá svým emocím a nedokáže věci řešit s chladnou hlavou (a popravdě vůbec mi nepřirostl k srdci). Hedvice tu moc prostoru není dáno, přesto působí jako žena, která nechce přidělávat starosti svému okolí, takže si o pomoc neřekne, ani když ji skutečně potřebuje.

Nálada knihy je závislá od zdravotního stavu Hedviky - když je dobrý, všichni jsou optimističtí a plni naděje, když se zhorší, přichází sklíčenost a obviňování. Pavel obviňuje sebe, Hedviku i ostatní lidi, přestože tuší, že to ničemu nepomůže.

"Každý, kdo kveruluje kvůli nejapnostem, kdo je nespokojený se svým zaměstnáním, rodinou, dětmi, milenkou, svým platem, autem, bydlením, vzhledem, prostě s čímkoliv, ale jinak je zdravý, ten by si měl zajít třeba jen jednou do čekáren na onkologii."

Kniha je čtivá, i když mě občas mátlo "nelogické" přeskakování z ich-formy do er-formy. Čtu, čtu a booom! Změna. Občas jsem se vracela, abych se ujistila, že jsem nic nepřeskočila.

Kniha už má svá léta a občas na vás dýchne duch tehdejší doby, ale to vůbec nic knize neubírá. Bolest a utrpení (a nemoci) jsou věčné. Bohužel. Pokud vás tedy kniha svým námětem zaujala, určitě po ní sáhněte. Možná si připomenete, co je v životě důležité.

Doporučuje 7 jednorožců z 10 (dvěma nesedl styl a jeden nemá rád Pavla)

Za poskytnutí recenzní výtisku děkuji nakladatelství Šulc a Švarc :-*

Vydalo nakladatelství Šulc-Švarc, 2015. 192 stran.

neděle 16. srpna 2015

/VIDEO/ (Pře)čteno! - srpen 2015



KNIHY, O KTERÝCH MLUVÍM:
Kontrola - Viktor Suvorov
Vůl v chryzantémách - Saki
Malá kniha o Islanďanech - Alda Sigmundsdóttir 
Noční klub II - Jiří Kulhánek 


neděle 2. srpna 2015

Čtecí výzva na srpen 2015 (TBR)

Strašně ráda koukám na TBR a čtecí plány u ostatních. Ale myslela jsem si, že se nedokážu donutit číst knihy, které si naplánuji měsíc dopředu, jelikož jsem náladový čtenář. Ale zjistila jsem, že zas tak žhavý to není a já si dokážu užít knihu, i když se mi do ní dvakrát nechce (pokud je to dobrá kniha) :) Takže zde je má čtecí výzva na srpen :)


pátek 31. července 2015

(Pře)čteno - červenec 2015


KNIHY, O KTERÝCH MLUVÍM:
Moskva - Petušky - Věnedikt Jerofejev
Kasacja - Remigiusz Mróz
Plochozemí - Edwin A. Abbott
Sašenka - Simon Montefiore
Goon - Eric Powell

čtvrtek 23. července 2015

Jak jsem (ne)dobývala edici Pevnost


Každý boj má své mrtvé. A pokud jste tou mrtvolou vy, není se asi čím chlubit. Přesto...

Verča a David vymysleli skvělý projekt #dobyvamedicipevnost, do kterého jsem se rozhodla zapojit (na poslední chvíli). Říkala jsem si, že lepší příležitost, kdy si přečíst své mrňavé černé knihy, se mi už asi nenaskytne.

A tak jsem se vrhla do první. Čtu, čtu, v půlce druhé "kapitoly" zjišťuji, že to není kapitola, ale povídka. Ok, tak jsem si nepřečetla anotaci, to se mi stává často, ale to, že nepoznám jednu povídku od druhé... No dobrá, moje blbost.

Byla jsem trochu rozladěná, tak jsem knihu na 3 dny odložila. A pak jsem se znovu vrhla na druhou povídku a říkám si. A o čem vůbec byla ta první? A JÁ NEVÍM, PROSTĚ NEVÍM! *dýchej, Raduško, dýchej*

Jsem tvrdohlavá, cholerická, dost emočně založená a nesnáším vedro. Nesnesitelné - já vím. Smíchejte to dohromady s neschopností přečíst malou knihu - výbušná kombinace. Jediný, co mě pozdrželo od toho, abych ji vyhodila z okna, bylo to, že jsem nechtěla špinit trávník.

Teď mám vychladlejší hlavu a říkám si, že by i té knihy bylo škoda, jelikož jednou jí dám znovu šanci. Měla skvělou atmosféru. Ale dám si na ni pozor - na potvoru mrňavou.

Každopádně jsem ztratila veškerou vůli číst cokoli malého a černého. I když...ještě pár dní zbývá. A třeba si řeknu, že je škoda se takové skvělé akce nezúčastnit. Navíc vím, že knihy v edici Pevnost jsou různorodé a nějaká se mi určitě zalíbí. No, uvidíme.

Nejspíš bych měla ještě zabojovat. Přemoci se. Donutit se. Ale jsem tvrdohlavá jak beran. A beran říká NE.

Sečteno a podtrženo: já jsem z pevnosti nevytřískala ani jednu pitomou cihlu. Zatím.  VAZ MI ZLOMILA SMRT (& potěšení od Alberta Kudělky). :-)

pátek 19. června 2015

(Pře)čteno! - Agnes a ti druzí

Po dlouhé době je tu opět video a s ním spousta knih, které jsem stihla přečíst. 


Knihy, o kterých mluvím:
Sága - Brian K. Vaughan, Fiona Staples
Želvy Ninja - Menu číslo 1 - Kevin Eastman, Peter Laird
Podobizna - Nikolaj Vasiljevič Gogol
Seznam tajných přání - Lori Nelson Spielman
Agnes - Hannah Kent
Dobrý proti severáku / Každá sedmá vlna - Daniel Glattauer
Ostrov Lhářů - E. Lockhart
Jazykové jednohubky - Jan Táborský
Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa - Marcin Mortka
Sibiřská výchova - Nicolai Lilin

pondělí 1. června 2015

Dobrý proti severáku/Každá sedmá vlna (Daniel Glattauer)

Stalo se vám někdy, že jste si mysleli, že jste četli nějakou úplně jinou knihu než všichni ostatní? Knihu, o které jste slyšeli jen to nejlepší, takže jste si s nadšením přinesli domů, přečetli si ji, a pak...BUM! Jste zklamaní a cítíte se podvedení. Pokud je tohle "TA" kniha, tak kde je chyba? Jsem divná já nebo jsem se jen náhodou ocitla v paralelním vesmíru?

Zápletka je vlastně hrozně jednoduchá. Když chce jednou Emma Rothnerová zrušit předplatné časopisu, splete si adresu a omylem pošle email Leo Leikemu. Časem si začnou dopisovat a vyznávat si nehynoucí lásku. Tak ňák.

(Jen na okraj - chápu, že občas člověk nemá svůj den, ale napsat emailovou adresu 3x špatně, to už je vážně na pováženou, Emmi).

Celá kniha je vlastně emailovou konverzací mezi Emmi a Leem. Jejich dopisy jsou svižné a lehké, a tak se kniha čte rychle. Jejich vztah je sice trochu pohádkový a nereálný (nebo na to prostě nejsem dost romantická duše), ale chápu -  je to spíš odpočinková četba. Na léto ideální.

Ale je zde jeden obrovský problém. Ten problém se jmenuje Emmi. Emmi a její "dokonale šťastné manželství". Emmi, která musí mít všechno, ale není schopná obětovat nic. Emmi, která "vůbec" není žárlivá a majetnická vůči Leovi (když si Leo začal s nějakou ženou, Emmi se měnila v naprosto nesnesitelnou). Emmi, díky které mě napadlo minimálně 1000 způsobů na vraždu. Emmi, Emmi, Emmi (a neříkejte, že takovou ženu si někdo zamiluje z pouhé virtuální konverzace - nevěřím).

Kdybych nevěděla, že existuje druhý díl, dostavil by se na konci Severáku "Wow!" efekt, lehké mrazení v zádech a možná bych pak všude rozechvěle tvrdila, že si to určitě musíte přečíst. Jenže jsem věděla, že čtenáři chtěli pokračování (nechápu), a tušila jsem zradu.

A teď bych nejradši křičela a brečela vzteky zároveň, protože z hezkého a vcelku originálního příběhu se stalo jedno velké klišé. Už od začátku bylo jasné, jak to dopadne, i když jsem stále doufala, že se pletu. A ani ty emaily už nebyly tak lehké a čtivé jako v Severáku.

Ááááááááááááááááááá!

Proč, Danieli Glattauere? Dal jste čtenářům to, co chtěli, ale zapomněl jste při tom na to, co jste chtěl vy. Ich bin smutná!

Kdyby jsem četla knihu Dobrý proti severáku v době, kdy ještě nebylo pokračování, rozhodně bych si to užila a možná by to byla jedna z mých oblíbených knih. Ale než jsem to stihla, přišla ona osudová sedmá vlna a vzala s sebou všechno dobré. Zůstalo jen kamení.


Dobrý proti severáku doporučuje 7 jednorožců z 10 (3 chtějí Emmi propíchnout vidlemi).
Každou sedmou vlnou doporučují 2 jednorožci z 10 (s obrovským smutkem v srdci) .

Host, 2015. Přeložila Iva Kratochvílová, 448 stran.





úterý 19. května 2015

Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa (Marcin Mortka)

V Šeptajícím lese bydlí Tappi. Obrovský viking, který má srdce stejně velké jako panděro. Miluje koláčky a zpěv. Bohužel zpívá podobně jako já. Sice s chutí, ale jakmile začne, všichni radši utečou. Když mu kručí v žaludku, otřásá se celý les. Tappi neváhá komukoli pomoci, ale pokud ho někdo naštve, nechtějte se mu připlést do cesty. Protože všechno má své meze. I Tappiho dobrosrdečnost.


Příběhy Tappiho ze Šeptajícího lesa jsou prvním dílem chystané série o tomto velkém sympaťákovi a jeho přátelích. O sobovi Chichotkovi, který miluje žertíky, a jelikož je trochu bojácný, při nebezpečí se nejprve schová, ale pokaždé se v něm nakonec probudí bojovník a on stane po boku svého přítele. O Žvanilovi a Kecalovi, dvou havranech, co neuměj zavřít zobák či o šikovném kováři Sigurdovi.

V Šeptajícím lese nalezneme ale i spoustu jiných bytostí - trolla Mrzouta, čarodějnici Skřípatou, elfi, skřítky, a dokonce i draka, jenž je tu v neobvyklé, ale velmi hezké roli.

Marcin Mortka je sice Polák, ale celá kniha na vás mrazivě dýchne atmosféru drsného severu - všude je třeskutá zima, led a studené vichry. A vy máte chuť si vytáhnout peřinu až ke krku a jste rádi, že o té psotě pouze čtete. Navíc příroda je popsána tak magicky, že si možná vzpomenete na mýty a příběhy, které si vikingové vypravovali večer u ohně. Stromy zde totiž nesouhlasně vrzají a šumí, hory vztekle hučí a děd Vodopád spolu s dubem Starodějem požívají neskonalé úcty. Nádhera!

Co mi vadilo, bylo časté obracení se na čtenáře a příliš okaté moralizování. Když jsem byla malá, byla jsem dost vzpurná a muselo se na mě pomalu a nenápadně (a zůstalo mi to dodnes). Protože jinak jsem s radostí dělala opak toho, co se po mně chtělo. Navíc abych se nechala poučovat od knihy? Pche. Ani mě nehne.

Ale to je jediná malinká vada, kterou lehce zastíní překrásné zpracování a úžasné ilustrace Marty Kurczewské.

Kniha Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa je určena těm nejmladším vikingským mláďatům a je to na ní opravdu znát (doporučená věková hranice je sice 6+, ale myslím, že ji zvládnou i mladší děti). Občas jsem si sice říkala, že na tohle jsem už vážně stará, ale chápejte: JE TO VIKING! (Kdo nemá rád vikingy, ten je sušená treska). Mám pro Tappiho slabost a budu se těšit na jeho další dobrodružství. A hádejte, co koupím svému nejdražšímu synovci?

Doporučuje 8 jednorožčat z 10 (2 nemají rády, když se jim říká, co mají dělat).

P. S. Věděli jste, že Marcin Mortka měl jako malý rád Rumcajse

Host, 2015. Přeložila Barbora Gregorová. Ilustrace Marta Kurczewska. 188 stran. 

středa 13. května 2015

Zbloudilé jednorožče na Světě knihy

Víte, co jsem si naivně myslela? Že pokud si koupím knihy v rámci akce Knihy mají zelenou, tak na Svět knihy pojedu jen s kraťoučkým seznamem nejčerstvějších novinek, které si chci pořídit.

Pak jsem si ten seznam začala psát a... neřekla bych, že jednadvaceti položkový seznam je kraťoučký. A nejhorší na tom je, že ať nad tím dumám jak chci, nejsem schopna vyloučit ani jednu knihu.

Mám své tři žhavé favority, zbytek asi nechám na osudu. Protože jinak skončím v blázinci. S vyrvanými vlasy. A stejně jsem vloni brala spíš to, co mě zaujalo na místě než abych se řídila svým seznamem.

Jelikož to zatím vypadá, že do Prahy pojedu v sobotu až po obědě, po rozkliknutí se můžete podívat, co mě zaujalo z odpoledního programu. Neříkám, že budu všude. Přeci jen prodírat se davem s tunou knih z jednoho místa na druhé je dosti vyčerpávající. Ale rozhodně chci na autogramiádu pana Pecinovského a přednášku Rusko. Problémy překladu.

A co vy? Máte už svůj nákupní seznam nebo to necháváte osudu? A chystáte se na nějakou zajímavou přednášku či autogramiádu?

Mimochodem - kdybyste mě potkali, klidně do mě prašťte (zlehka, prosím). Já mám většinou efekt autobus (a v davu lidí jsem navíc často vzteklá), takže často nevidím, neslyším (i když to vypadá, že na vás přímo koukám). Ale budu moc ráda, když vás poznám/potkám. :-)

Můj sešitek se seznamem, vstupenka a brož, kterou budu mít na sobě


pondělí 4. května 2015

Bout of books read-a-thon 13.0

Miluji read-a-thony (já vím, že to píšu už po stopadesátý, ale budu to psát stále). Jelikož mi ten jednodenní, který pořádala Terka z She is a bookaholic vůbec nevyšel podle plánu, rozhodla jsem se zapojit do týdenního mezinárodního Bout of books read-a-thonu. A tentokrát oficiáně. :-)

Read-a-thon bude probíhat od 11. do 17. května 2015 a přihlašovat se můžete zde

The Bout of Books read-a-thon is organized by Amanda @ On a Book Bender and Kelly @ Reading the Paranormal. It is a week long read-a-thon that begins 12:01am Monday, May 11th and runs through Sunday, May 17th in whatever time zone you are in. Bout of Books is low-pressure, and the only reading competition is between you and your usual number of books read in a week. There are challenges, giveaways, and a grand prize, but all of these are completely optional. For all Bout of Books 13 information and updates, be sure to visit the Bout of Books blog. 
- From the Bout of Books team

Moje cíle/My goals: 
  • přečíst minimálně 1000 stran/read at least 1000 pages

pátek 24. dubna 2015

Mají stát knihy všude stejně?

Když jsem nedávno četla, že v Polsku chtějí zavést tzv. pevnou cenu na knihy (tzn. že po dobu min. jednoho roku od vydání by byla kniha všude za stejnou cenu - v knihkupectvích i na internetu), říkala jsem si, že haha, chudáci. 

Když jsem včera u příležitosti včerejšího světového dne knihy jsem narazila na rozhovor s Martinem Vopěnkou - předsedou Svazu knihkupců a nakladatelů, ve kterém zmínil, že by se pevná cena časem mohla zavést i u nás, rychle mi zmrzl úsměv na rtech.

Zdroj: http://www.channel4.com/
Chápu sice, že kamenná knihkupectví mají vyšší náklady na zaměstnance, nájemné a pod., ale taky mohou mít něco, co sebelepší internetový obchod mít nebude. Ducha a lidský faktor. Jenže to by museli něco dělat navíc, že?

Nechápejte mě špatně, u nás ve městě je jedno knihkupectví, které mám ráda. Ale najít tam knihu, po které mé srdce prahne je nadlidský úkol (a je jedno, jak je můj seznam dlouhý; se zásobováním prostě nemáme stejný vkus). A když jsem si tam knihy objednala, dorazily za 2 a 3 týdny. A to už jsem je mohla mít doma, se slevou a přečtené. 

Ale když už tam na nějakou pěknou knihu narazím, koupím si ji. Nechodím do knihkupectví proto, abych se koukla, jak kniha vypadá, a pak ji objednávala přes internet. Když ji chci, tak většinou hned. :-) 

Mimochodem nedávno jsem byla v Polsku na honu za knihami. 

V Empiku (což je obrovská síť knihkupectví) byli knihy za normální cenu. Pán u poklady mi namarkoval mé knihy a prodal mi tašku. Prostě normální nákup. 

O pár desítek metrů dál, jsem zašla do menšího knihkupectví, kde měli automatické slevy 10 % a více na vše (včetně novinek). Pán se omlouval, že zrovna předělávají obchod, takže není moc na výběr, ale ať přijdu za týden. Řekla jsem mu, že za týden už tam nebudu. Nakonec jsme si mile popovídali. A já jsem si řekla, že  odtamtud bez knihy neodejdu. Dostala jsem slevu, tašku i velmi příjemný zážitek. 

(Naproti bylo další menší knihkupectví, kde slevy měli taky - a bylo tam víc lidí než v tom velkém.)

A tak se ptám, kde je chyba? A proč to někde jde a jinde ne? 

Kdyby u nás v knihkupectví byla sleva třeba 10 %, na internetu bych asi objednávala mnohem méně (přece jen vám odpadne to zklamání, když vám přijde ušmudlaná nebo poničená kniha). Pokud tam bude navíc někdo tak milý jako výše zmíněný pán (nebo jako paní od nás z antikvariátu), není vůbec co řešit (a možná bych to zvládla i bez slevy). 

Jo, na slevu slyším (je fajn, když si místo čtyř knih můžete koupit knih pět). 

Možná toho chci moc, ale nemyslím si, že toho chci příliš. 

Pokud by pevná cena prošla, omezila bych nákup novinek a pořizovala bych si jen ty opravdu nejchtěnější. Nebo bych pátrala v bazarech a antikvariátech. 

A co vy? Nakupujete v kamenných knihkupectvích? Myslíte, že by pevná cena nějak ovlivnila vaše nakupovací návyky? A máte svého oblíbeného prodavače nebo knihkupectví? Myslíte si, že by to bylo výhodné i pro nakladatelství? 

pátek 17. dubna 2015

Mí nejoblíbenější čeští booktubeři

MILUJU BOOKTUBE! Český, polský, zahraniční (v tomto pořadí). Možná do videa člověk nenacpe všechno, co napíše do recenze, ale je skvělé vidět to nadšení (nebo zklamání). Většinou se u videa taky zasměju, což se mi u článku moc často nepovede.

A proto jsem se rozhodla, že vám představím svoje nejoblíbenější booktubery.

Z české (a slovenské) scény se snažím sledovat všechny. Většina mi přirostla k srdci a mám radost, když přidají nové video. Problém je s tím, že ačkoli českých booktuberů není zas tak málo, těch videí je jak šafránu. Je to škoda - TOČTE ČASTĚJI! :-D

Nejraději bych napsala seznam dlouhý jak telenovela, ale nakonec jsem se rozhodla, že vyberu jen ty nej nej nejoblíbenější. U jejichž nového videa zapištím a jsem přešťastná (a pak jsem moc smutná, že už je konec). :D

(řazeno náhodně)

úterý 17. března 2015

1. NAROZENINY!!!!!!!

"Hodně štěstíííí zdraaavíííí! Hodně štěstíííí zdraaavíííí! Hodně štěstíííí milý blogu, hodně štěstíííí zdraaavíííí!"

Neuvěřitelné se stalo skutkem a můj blog dnes slaví první narozeniny. Když jsem si ho zakládala, nevěřila jsem, že mi to vydrží déle jak pár měsíců. Mám totiž pocit, že chci vědět a zkusit všechno. Takže se vždycky pro něco nadchnu a za pár týdnů či měsíců už chci zase poznávat něco jiného.

Tady jsem velká holka - už umím i sama sedět. ;-) 

KONEC ROKU 2013
Začínám objevovat kouzlo YouTube. Sleduji hlavně beauty videa a říkám si, že by mě to bavilo taky. Jenže o čem točit, že? O kosmetice rozhodně ne. Nepotřebuji, aby se mi doma hromadily make-upy a stíny. ;-)

ÚNOR 2014
Narážím na videa Bezegy Duckovové s knižními tipy. Zkouknu všechny. Jako další mi YT doporučuje videa Rodaw. Tehdy se plácnu do čela a říkám si: "Knihy! Že mě to nenapadlo dřív."
Zakládám si blog - Pídiny knihy. Večer ležím v posteli a napadá mě lepší název. Druhý den si zakládám druhý blog (původně na konci -x být nemělo, ale s -ks mi to nechtělo uznat) . :-)
Bojuju s bloggerem a snažím se, aby můj blog vypadal tak, jak si přeji (alespoň trochu).
Mým snem je mít 20 čtenářů a 20 odběratelů na YT.

11. BŘEZEN 2014
První článek - Únorová chvástačka. Hned po jeho dopsání dostávám email, že jsem vyhrála v soutěži a půjdu na večeři s Táňou Keleovou Vasilkovou. Beru to jako znamení, že jsem se rozhodla dobře. :-)

DUBEN 2014
7. dubna dostávám první komentář od Owlie. Jsem nadšená. Skáču půl metru do vzduchu.
A získávám také první pravidelné čtenářky. Tou historicky nejprvnější byla Daffodila.
8. dubna mám narozeniny a zveřejňuji první video na YT. Je příšerný. Navíc se proklínám, že jsem nezůstala u původního názvu, jelikož ze začátku neumím unicornsloveboox vůbec vyslovit. :D Večer jdu s rodiči na diskuzní večer s Ivo Šmoldasem, a pak na pivo do hospody. Přicházejí mi emaily, že mě někdo začal odebírat. Nejlepší narozeniny ever!

KVĚTEN 2014 - SVĚT KNIHY
Po několika letech se vydávám na Svět knihy - hlavně kvůli srazu, který má následovat. Na veletrhu potkávám Rodaw s Madeleine. Zdravím je, ale zároveň se tak bojím, že utíkám. Ony mě pak našly a prý, že jsem jim nějak utekla. Ano, utekla. Byla jsem hrozně nervózní a vystrašená. (Trapný, ale jinak nejsem tak divná - snad). :D
Při příchodu do kavárny, kde se měl konat sraz, si připadám, jako kdybych vstupovala na večírek hollywoodských hvězd. Sice od pohledu znám jen booktubery, ale UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!! Sedám si k Ohaně a Basterce. (Chápete? Něco jako sednout si k Johnnymu Deppovi a Keanu Reevsovi - třesou mi kolena, ale ustála jsem to). Navíc Ohana řekla, že viděla mé video. Málem to se mnou sekne. :D Seznámím se s novými lidmi a usmála se na mě Rachel Roo! :D

MEZIČAS
Zúčastňuji se dvou malých a dvou velkých srazů. Ty menší mají něco do sebe. Na těch velkých nestíhám sledovat, kdo je kdo. Pokud není z Mrtvých Růžových jednorožců. :)

14. LISTOPADU 2014
Přijde mi první recenzní výtisk! To, po čem jsem na začátku tolik toužila! Ale velkou radost nemám. Jsem nervózní a na duchu pokleslá. Z mého snu se stala noční můra. Píšu článek o svém zoufalství, ve kterém mě mnoho lidí uklidňuje a psychicky vzpírá (nejúspěšnější článek vůbec!). Nakonec jsem recenzi dopíšu (a snad ani není tak strašná). Jen mě mrzí, že jsem dodnes nedostala od Omegy žádnou zpětnou vazbu. :-(

A TAK JDE ČAS...
Od té doby už se žádné velké věci nestaly (i když já jsem sklerotik, takže jsem mohla na něco zapomenout).
Mým nejoblíbenějším článkem na blogu je Soutěž!, protože komentáře u něj mi dodaly hodně síly (a teď zjišťuji, že jsem na ně neodpověděla - vždyť říkám, že jsem sklerotik). Jo a u několika jsem brečela dojetím. :-)

Svůj cíl 20 čtenářů/20 odběratelů jsem překročila a na YT už se dokonce blížíme ke 100. A i když jsem myslela, že můj blog má jasně vytyčenou cestu, nakonec jsem ráda, že si žije svým životem (občas sice zajede do slepé uličky, ale to k tomu taky patří).

Do budoucna bych si přála, abych byla méně líná a přispívala více, ale znáte to. Radši nic slibovat nebudu. :-)

Takže žádné další sladkobolné ciráty, však za rok to tu bude (snad) zase.

Děkuji vám. <3 

Speciální dík Basteře, za obrovskou podporu v době, kdy jsem ji potřebovala (i když o tom neměla ani tušení) a holkám z Fantasy MaKa za podporu a inspiraci. :-)



pondělí 9. března 2015

Čteme dlouho nečtené vol. 2

Tiw již podruhé pořádala read-a-thon, ve kterém přišly na řadu "čekanky" - tedy knihy, jež jste si koupili, ale už pár měsíců/let/staletí se na ně jen práší. U mne touto knihou byla Ready player one od Ernesta Clina. Doma ji mám od června a nebýt Čtenářského klubu, ještě chvilku by mi tu asi ležela.

Pátek 6. 3.
Nemohla jsem se začíst (kdybych věděla, že za dalších asi 10 stran to začne být pořádně napínavé, mohl pátek dopadnou jinak).

RPO - 75 stran

Sobota 7. 3.
V sobotu jsem byla v práci. Navíc za mnou přišel můj nejdražší a strávil tam se mnou pár hodin. Práce sice utekla rychle, ale čtení jsem moc nedala.

RPO - 90 stran

Neděle 8. 3.
Dopoledne jsem byla zase v práci a musela jsem i pracovat (překvapivé, že?) :-) Opoledne jsem v RPO dočetla První level a pustila se do rozečtené Nikdykde (mám ji půjčenou z knihovny, ale už asi 5 měsíců, tak myslím, že se to taky počítá :-D). A pak jsem koukala na biatlon. :-) Večer jsem musela jít brzy spát, jelikož mě čekalo vstávání ve 4:00. :-/

RPO - 60 stran
Nikdykde  - 23 stran



Celkem jsem tedy přečetla 248 stran. Na moje poměry (v poslední době) je to číslo nadprůměrné, ale i tak jsem doufala, že zvládnu víc (ideálně nad 300). 

P.S. Pokud by vás zajímala správná odpověď na hádanku z fotky, najdete ji v Nikdykde na straně 188. 

Nebo se můžete kouknout *sem* ->KLÍČ <- *sem*

pátek 27. února 2015

#ledensklasikami

Byl nádherný slunný den. Procházela se kolem rybníka a v dálce jsem uviděla Karla Čapka, jak hází klacík Iris. Ta pro něj nadšeně běhala a vesele u toho poštěkávala.

- Dobrý den, pane Čapku.
- Dobrý den, milé jednorožče. Dnes je krásný den, že?
- Ano, opravdu krásný. Koukám, že i Iris si to užívá. 
- Ano, miluje slunce. Myslím, že to tak mají všechna zvířata. Víte, MĚL JSEM PSA A KOČKU***. Vlastně několik.
- Já vím, četla jsem vaši knihu.
- Opravdu? Co na ni říkáte?
- Moc se mi líbil váš styl. Byl pěkný a kulaťoučký.
- Kulaťoučký?
- No ano, milý a hladil duši. Ale musel jste těm štěňátkům dělat - víte, co myslím?
- Asi ano. Ale to víte, byla jiná doba. Tehdy to byl samý čistokrevný špic a teriér, co bych si počal s voříškem... Bůhví, co by z něj vyrostlo. Třeba nějaký PES BASKERVILLSKÝ****.
- No, to by byla pěkná polízanice. Zajímalo by mě, koho by asi strašil. Bylo by to napínavé sledovat. Až do samého konce. Ale třeba by se tu objevil také nějaký geniální mozek, jen by nemusel být tak arogantní. 
- To rozhodně. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak jeden strašidelný pes je pořád lepší než spiknutí robotů.
- Myslíte takové, jak jste je vylíčil v R. U. R.***?
- V podstatě ano.
- Jen škoda, že jste to napsal tak krátké. Asi by se mi to víc líbilo jako román. Ale víte, že jste mě docela vyděsil?
- Vskutku? A bála jste se u toho více než u KYTICE*****?
- Kytici jsem četla tolikrát, že už ji umím skoro nazpaměť. Občas jsem místo čtení spíše recitovala. Takže už se tolik nebojím a dokáži si ji užít mnohem víc. A je to jiný strach. V R. U. R. jsem se bála, že by ta situace mohla nastat. V Kytici jsou "strašidla", na ty já moc nevěřím. Ale čtu o nich ráda. 
- A tygrů se nebojíte?
- Tygrů? Když jsou živí, tak ano, ale například TRACYHO TYGRa**** ne. Ten si mi moc líbil. I když jsem mu moc nerozuměla.
- Copak znáte člověka, co si povídá s tygry?
- Někteří tvrdí, že to dokáží.
- No, možná ano. Ale není důležité, jestli mu rozumíte, ale jestli se od něj něco nového naučíte.
- To jsem se, myslím, naučila. 
- Výborně. Mimochodem naše kočka znovu vrhla. Nechtěla byste koťátko?

sobota 21. února 2015

Cesta do středu Země (Jules Verne)

Co si myslíte, že můžu říct o knize, která se odehrává na Islandu, je plná dobrodružství, a v níž jsem si našla svou novou knižní lásku? Jedině: 

"YAAAAAAAAAAAAAAY!!!" 

Když profesor Liddenbrock najde ve staré islandské knize ušmudlaný pergamen psaný runovým písmem, netuší, jak moc mu tento nález změní život. Jedná se totiž o zakódovaný popis místa, z něhož se dá dostat do samotného středu Země.

Profesor nelení a společně se svým synovcem Axelem vyráží na Island. Zde se k nim ještě připojí Hans, kterého si profesor najal jako průvodce a pomocníka.

Celá skupina se vydá do jícnu vyhaslé sopky Sneffels, aby tak mohlo začít další z podivuhodných dobrodružství Julese Verna.
...

Když se řekne Island, působí to na mě jako červený hadr na býka. Staré, nové, pravdivé či vymyšlené, je mi to fuk. Chci to přečíst všechno! A tak, když jsem u Olgy z Wielkiego Buka viděla recenzi na Cestu do středu Země, věděla jsem, že si ji musím přečíst. Hned!

A zamilovala jsem se. Celá kniha je nabitá akcí, stále jsem měla pocit, že se něco děje a chtěla jsem vědět, jaké dobrodružství čeká na naše hrdiny v další kapitole. A pokaždé jsem žasla nad tím, co všechno dokázal Jules Verne do své knihy zakomponovat (nečtěte anotaci, jinak o všechna překvapení přijdete!). A i když Verne na Islandu nikdy nebyl (veškeré informace získal studiem nebo si je prostě vymyslel), příběh na mě působil vcelku věrohodně.
...

Kdybych měla říct něco k postavám, řekla bych jen: Hans...Hans je má nová láska. Málomluvný, silný, nebojácný a prostě pravý chlap. Hans je můj zádumčivý Islanďan. Hanse chci za muže. Ach, Hansi <3 <3 <3 Sice nedostává tolik prostoru, kolik by si zasloužil, ale je vždy tam, kde má být a dělá to, co je potřeba. *TEAM HANS!*

Naneštěstí je tu ještě Axel. Zženštilý, ustrašený, k ničemu. Úplný Hansův opak. Jeho neustálé kňourání a omdlévání mi za chvilku lezlo na nervy. Kdyby ho profesor nevzal s sebou, měl by mnohem jednodušší cestu (a já čtení). Škoda, že se z těch mrákot vždycky probral.

Ale ani Axel mi nezabránil, abych se znovu bláznivě nezamilovala do Islandu. Navíc jsem zahořela touhou vydat k Sneffelsu a prozkoumat, jestli tam ten vchod náhodou stále ještě není.

Kdo jde se mnou?

Doporučuje 8 hansofilních jednorožkyň z 10 
(2 jsou zimomřivé a Axel jim přece jen dost lezl na nervy).

P.S.: Pokud by vás zajímalo, jak se do středu země dostat, zde máte návod:

"Sestup, odvážný cestovateli, do kráteru
Yocula na Sneffelsu, když stín Cartarisu
jej přichází před prvním červencem pohladit,
a podaří se ti sestoupit do středu Země.
Což jsem učinil. Arne Saknussemm."
(Str.35)

    (https://www.google.cz/maps)

Albatros, 1992. Přeložil Václav Netušil. ISBN 80-00-00178-0. 266 stran. 

úterý 10. února 2015

(Pře)čteno! - 24 hodinový read-a-thon

Vím, že v poslední době je tu trochu převideováno, ale už brzy se snad můžete těšit na nějaký pořádný článek. :-) Zatím se můžete kouknout, co jsem přečetla zhruba během ledna. :-)

neděle 11. ledna 2015

Vánoční prázdninový read-a-thon - 2. týden

První týden read-a-thonu, který pořádala Vendea, dopadl velmi neslavně. A tak jsem se do druhého týdne vrhla s větším elánem.

Za celý týden jsem přečetla 737 stran. 

Což je sice spíše průměrné číslo, ale konečně mám pocit, že jsem se zbavila čtecí krize. A to si zaslouží oslavný taneček. :-D

Co jsem během toho týdne četla?
Podivná knihovna (Haruki Murakami) - přečteno
R. U. R. (Karel Čapek) - přečteno
Aliance  (Veronica Roth) - dočteno
Jáma a kyvadlo a jiné povídky (Edgar Allan Poe) - dočteno
Měděný jezdec (Paullina Simons) 
Chraň nás od zlého (Ralph Sarchie, Lisa Collier Cool) 
Pohádky k neuvěření (Terry Jones)
Edda - Bohatýrské písně 
Kytice (Karel Jaromír Erben)

A co vy? Máte občas čtecí krizi? A je na to nějaký lék?

sobota 10. ledna 2015

(Pře)čteno! (01/01/2015)

Po opravdu dlouhé době, jednom nachlazení a čtecí krizi, vás opět vítám u (Pře)čteno! Takže enjoy :-)

čtvrtek 8. ledna 2015

Chraň nás od zlého (Lisa Collier Cool, Ralph Sarchie)

VŽDYCKY DOČÍTÁM KNIHY! Doopravdy si nepamatuji, že bych nějakou odložila a nehodlala se k ní vrátit...

Až do dneška. Ale mám taky jen jedno zdraví.

Kniha Chraň nás od zlého má vyprávět skutečné případy newyorského policisty a zároveň exorcisty Ralpha Sarchieho. Ten pracuje v Tajemnu (jen to jen překladem nebo se to tak debilně jmenuje i ve skutečnosti?) a zabývá se vyháněním démonů z lidí i jejich příbytků. Nemusíte zrovna věřit na démony, aby vám kniha přišla zajímavá.

Má to ale jedno ALE...

To není kniha o exorcismu, je to prachsprostá náboženská agitka. Jistě, exorcista musí být nejspíše věřící člověk (nebo co já vím), ale to co je popisováno tady v tý knize, to jako vážně?

např.
"Ze studie na Dartmouthské univerzitě vyplývá, že nejlepším ukazatelem toho, kdo přežije operaci, při níž je mu do srdce voperován bypass, je stupeň pacientovy náboženské víry. Do šesti měsíců po operaci zemřelo 12 procent těch, kteří chodili do kostela jen zřídka nebo vůbec, zatímco všichni ti, kdo byli oddáni Bohu, žili dál."
"I další studie ukazují, že duchovní praktiky pomáhají lidem překonat neplodnost, nespavost, chronické bolesti a mírnit artritické otoky."
(Str,  160)

*potřebuje bypass* *zhluboka dýchá* *jí celou tabulku čokolády* *ještě jednou zhluboka dýchá*

*kouká na konec stránky* *listuje dozadu* *listuje dopředu* Ráda bych tu měla odkaz na tu studii (kdo mi ji najde, má u mě čokoládu).

Mimochodem jsem teď dokončila vlastní studii, ve které jsem zjistila, že víra v jednorožce přispívá k lepší duchovní pohodě, léčí nespavost a smradlavý nohy!!!

Je přece jasný, že člověk, který opravdu věří, že mu někdo/něco pomůže, je ve větší psychický pohodě a může se to odrazit na jeho zdraví/spánku/whatever.

Pro případ, že by to náhodou nevyšlo a démon vás neopustil/vy se nevyléčili a pod., máme pro vás dobrou zprávu. Alespoň jste našli Boha (sláva!).

"Přestože někteří lidé, o kterých tu píši, stále prožívají své problémy, jedna věc se pro ně změnila: do jejich života vstoupil Bůh a učinil jim jejich duchovní útrapy snesitelnějšími."
(str. 11/12)

A takových věcí je tam opravdu spoustu (jakože fakt hodně). A tím myslím že zabírají tak polovinu knihy. Pokud se nad to dokážete povznést, věřím, že se vám to může líbit. Já to prostě nedám.

Knihu jsem začala číst v létě. Když jsem se k ní po několika měsících vrátila, chvilku to vypadalo, že to nebude tak horký. Ale bylo.

Tahle kniha je dost možná nejhorší knihou, kterou jsem kdy četla. Ne, opravdu nemám nic proti tomu, když někdo věří v Boha (a dokonce si i myslím, že těmto lidem jejich víra v životě může pomoci). A i když nevěřím na posednutí démonem, námět je to skvělý.

Ale tahle kniha je prostě demagogie. Blábol. Blbost. Extrémní.

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!! CHCE SE MI KŘIČET!!!!!!!!!

Už ji nechci nikdy vidět! NIKDY! A panu "mám relikvii ze svatého kříže" (haha, tak určitě) bych tu třísku nejradši bodla do prdele.

Doporučuje 1 z 10 jednorožců (ten, co si užil ty ostatní pasáže). 

Vydalo NOXI, s. r. o., 2014. Přeložila Miroslava Nevrlová. ISBN 978-80-8111-229-4. 283 stran.





neděle 4. ledna 2015

Lednový TBR 2014


Pamatujete si na můj Vánoční TBR? Ačkoli jsem ho měla nadsazený, z 8 knih jsem nakonec přečetla 4. I´m satisfied <3 A tak jsem se rozhodla, že si udělám i lednový. :-) 

Knihy z minulého TBR: 












Leden s klasikami:
Knihomolka Nell v lednu pořádá projekt Leden s klasikami. A já miluji klasiku. Takže konec výmluvám, že nemám čas!

Kytice z pověstí národních (K. J. Erben)Tuhle knihu miluju! A tak jsem se rozhodla, že si ji přečtu. Asi po "miliónstopadesátý". 







R. U. R. (Karel Čapek)
Už dlouho se chystám na to, že si přečtu něco od Karla Čapka. Na gymplu jsem byla donucena od něj přečíst Krakatit, kterýmžto se mi Čapek na dlouhou dobu zprotivil. Ale myslím, že nadešla doba, abych mu dala druhou šanci. 








Cokoli od N. V. Gogola
Gogol paří k mým nejmilejším autorům. A tak tady nesmí chybět. :-) Plánuji si přečíst buď Mrtvé duše nebo Revizora. Nebo obojí. :-D









+ něco z ruské literatury (Zločin a trest, Annu Kareninu, Zápisky z mrtvého domu, Dvanáct křesel)
+ něco z české literatury (Honzlová, Lidé z maringotek, více knih Karla Čapka)
+ jednu další klasickou knihu z mé knihovničky (Tracyho tygr, Dracula, Proměna, Pán much, Noční let, Pes baskervillský, Bůh ví)


Ostatní knihy:
Pohádky k neuvěření (Terry Jones)
Tyhle pohádky si čtu před spaním (pokud jdu spát normálně; když jsem unavená, tak nedokážu skoro ani zhasnout, natož si číst :-))








Chraň nás od zlého (Lisa Collier Cool, Ralph Sarchie)
Tuhle knihu mám rozečtenou asi od konce července. Nelíbila se mi, tak jsem ji dala na čas k ledu. Ale rozhodla jsem se, že ji v lednu přemůžu. Jo!








Přechod (Justin Cronin)
Jelikož chci letos číst víc knih z domova, udělala jsem si TBR hrneček (ale radši si na to nedávám žádný časový limit :-)). A vylosovala jsem si Přechod. Po pravdě jsem se na něj moc netěšila, ale Melindin článek to změnil a já se nemůžu dočkat. :-)

čtvrtek 1. ledna 2015

Wishlist - leden 2015

Hola hola! Všechno nejlepší v novém roce! (mimochodem já jsem milovník sudých čísel, takže nejsem moc nadšená, že je zrovna rok 2015, ale asi to přežiju :-))

Dáváte si novoroční předsevzetí? Já jsem si říkala, že bych si mohla nějaké dát. A zde jsou ty knižní:

  1. přečtu minimálně 4 knihy v cizím jazyce (za každé roční období jednu)
  2. přečtu minimálně 80 knih
  3. přečtu minimálně 30 knih z domova
  4. koupím si max. 100 knih
  5. koupím si Burlesque and the Art of the Teese
  6. přečtu Valhalu
  7. budu psát minimálně 2 recenze za měsíc
Ale znáte mě. Dám si miliony cílů a splním tak 20 %. Ale důležitý je ten cíl mít, ne? 

Ale co se týká bodu 4, tak nakladatelství Epocha mi svými vánočními balíčky trochu kazí plány. Protože a poněvadž moc a moc toužím po celé edici Pevnosti (nejvíc asi po roku 2008). A navíc jsou ty balíčky skoro za hubičku.   

Můj lednový wishlist je tedy skromně neskromný. Takže doufám, že moje tvrdnutí v práci přes Vánoce bude náležitě odměněno a já si je budu moc koupit všechny. POKEMON!