pondělí 24. srpna 2015

Milujte své knihy!

Ačkoli si už dlouho říkám, že bych měla nákupy nových knih omezit, stejně mi jich každý měsíc přibude víc než kolik jich stihnu přečíst. A tak se mi knihy hromadí

...a hromadí...

...a hromadí...

...a hromadí...

Dřív mi přišlo strašně líto, že nejspíš nepřečtu všechny knihy, které mám. A co teprve všechny, které bych si chtěla přečíst?!? Dokonce jsem si i říkala, že číst podruhé/potřetí/popáté nějakou knihu je mrhání mým drahým časem, že jsem místo toho mohla přečíst knihu novou. ALE...

Už jsem se smířila s tím, že nestihnu přečíst všechny knihy, které bych chtěla, protože jich každý rok vychází tolik, že bych se z toho musela zbláznit.

A vím, že moje domácí hromádka nepřečtených knih se bude asi i nadále zvětšovat. Ale I DON´T FUCKING CARE! Jsem šťastná, že ty knihy mám. Protože vím, že až na pár výjimek jsou to knihy, které si budu chtít přečíst i za 10/20/50 let. A ony na mě počkají.

A jednou možná přijde jejich čas. Stejně jako přišel na Honzlovou od Zdeny Salivarové. Tu knihu už mám doma 11 let a teď jsem dostala obrovskou chuť si ji přečíst. Prostě tak. Najednou.

Miluji své knihy! A klidně si je budu syslit na horší časy. A budu je hromadit. A nebudu se o ně dělit. Nemyslím si, že kniha by měla být za každou cenu čtená (takové to: "Už ji mám doma 3 roky, ještě jsem se k ní nedostala, tak ji pošlu dál."). JÁ JI BUDU ČÍST! JEN MI DEJTE ČAS!

Knihy by měly být hlavně vydávány. Kupovány. A milovány.

A tak do mé duše nastoupil klid. Klidně si teď přečtu knihu, kterou už jsem četla milionkrát, protože vím, že i po miliónté prvé bude stále skvělá.

A jediné, co mě na mé hromadě nepřečtených knih děsí, je to, že vím, že se jednou budu stěhovat. :D



15 komentářů:

  1. Jasně super přístup :-D A jop stěhování je děs, ale pak to skládání knih je super pocit ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavní je nepos***t se :D Je fakt, že se těším až jednou budu mít ve svém bytě knihovnu podle svých představ. :D

      Vymazat
  2. Jasně super přístup :-D A jop stěhování je děs, ale pak to skládání knih je super pocit ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Knihy jsou jedna z věcí, kterou si sebou budu chtít vzít i do svého vlastního domu. Chi aby mi tam zdobily poličky třeba knihy, které jsem četla, když mi bylo jedenáct a prostě až mi bude třeba 30 a budu mít už straší děti, tak prostě jim ty knihy i věnovat a tak :D
    Ale ano, děsím se toho, až t budu jednou někam stěhovat. Už tak to má přes 30 kilo! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem se skoro všech knih z dětství zbavila a teď toho lituji. :-( ALe jednou chci mít ve svém domově velkou knihovnu :)
      30 kilo? :O Radši jsem svý knihy nevážila, ale bude to asi takyhodně.

      Vymazat
  4. Docela moudrý článek - ehm, chci říct, že souhlasím. :D

    OdpovědětVymazat
  5. Človek si to ospravedlňuje všelijako. :D Ale nie, máš pravdu. Knihy sa nikdy nestratia, aj keď ich má človek veľa. Vždy tu budú, počkajú na nás kým si ich vyberieme, kým po ich príbehu zatúži naše srdce. Každá kniha je jedinečná a preto si zaslúži aj jedinečný prístup. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, důležité je si to obhájit sám před sebou :D Jenže na mě zákazy nakupování neplatí, obzvláště pokud jdu do Levných knih. Knihám za pár korun se odolává těžko :D Ale napsala jsi to krásně :-)

      Vymazat
  6. Tak já mám nejdýl nepřečtenou knihu rok..A letos to chci dohnat...Ale jak pravíš, ony počkají:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně že počkají :D Ale páni! Jen rok? To je u mně skoro minimální doba :D

      Vymazat
  7. taky jsem sysel a budu hromadit dal i kdyz jsem jich asi tak ehm stovku?? necetla, ale taky si rikam, ze se k nim dostanu, treba jednou dojde k prevratu a prestanou je vydavat nebo to bude zakazany nebo nebudu mit ani na jidlo a pak budu rada, ze mam doma nasysleno ... :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si kdysi říkala, že si je budu šetřit na důchod. :D A je fakt, že nikdy nevíš, co se stane. :) A knihy se dají vždycky prodat.

      Vymazat
  8. Takto nejak si to ospravedlňujem i ja. A keď sa ma manžel spýta, či naozaj potrebujem ďalších desať nových kníh, bez ohľadu na to, či putujú do čítačky a teda nezaberajú žiadne miesto (iba znižujú stav na našom účte), alebo sú to papierové klasiky, ktoré zdobia náš príbytok, vždy sa len usmeje a rozhodne poviem, že potrebujem. Aj keď ich neprečítam tento rok, budúci a možno ani o desať. A možno nikdy. Ale mám ich, a robia mi radosť. Ešte je síce pár, ktoré vlastne mať nemusím a čítať ani nechcem, ale už ubúdajú a nahradzujú ich tie, na ktoré som hrdá, že ich mám :)

    OdpovědětVymazat
  9. Mám to naprosto stejně! Jen jsem se jetě stoprocentně nesmířila s tím, že nepřečtu všechno, co bych chtěla. A nesmířím, já to přečtu! :D

    OdpovědětVymazat

Každý komentář mě potěší. Odpovídám se zpožděním. Mějte strpení. <3