Dojem z knihy: Dcera sněhu (Eowyn Ivey)

Už dlouho dobu jsem se chtěla zúčastnit nějakého společného čtení, ale bohužel jsem vždycky narazila na knihy, které mi přišly nezajímavé/neměla jsem je doma/... Takže když Basterka z Knihy nekoušou uspořádala čtení Dcery sněhu, byla jsem nadšená. Jelikož miluji zimu, sníh a příběhy ze severu, měla jsem na tuto knihu zálusk už dlouho.

"Ženo, pojďme dozadu na dvůr a udělejme ze sněhu malou sněhovou holčičku; možná ožije a bude to naše malá dceruška." 
"Muži," řekla stará žena, "nikdo neví, co se může stát. Pojďme na dvůr a udělejme malou sněhovou holčičku." 

(Malá sněhová dceruška - Arthur Ransome - zde str.7)

Příběh vypráví o postarších manželech Mabel a Jackovi, které celý život trápí to, že nemají vlastní děti. Před bolestí a starým životem se rozhodnou ujet na Aljašku. Jack tvrdě pracuje, aby jim zajistil živobytí, zatímco Mabel sedí ve srubu a nemá nic moc na práci. Oba manželé se sice hluboce milují, ale nedokáží spolu mluvit o tom, co je trápí. Když jednoho dne napadne první sníh, zapomenou na všechny starosti a postaví si malou sněhulačku. Druhý den najdou svoje dílo zbořené a vedou z něj dětské stopy. Když pak v lese zahlédnou malou dívenku v palčácích a čepici, kterými ozdobili sněhovou holčičku, nevědí, jestli je skutečná nebo je jen šálí zrak. 

Asi první věcí, která vás zaujme, je překrásná obálka od Alessandra Gottarda. Vlastně celé zpracování knihy je příjemné a pokaždé, když jsem ji vytáhla z tašky, chvilku jsem se ještě musela kochat a "pomazlit" (což vám čtení může dost prodloužit). :-)

Příběh je inspirován ruskou pohádkou o Sněguročce, je pohádkový, milý, příjemný. Na druhou stranu život na Aljašce je hodně drsný. A popisy sněhu a mrazu jsou tak autentické, že mi při čtení byla neustále zima (kdybych knihu nečetla v létě, tak je ze mne nejspíš rampouch). :-)

Děj se odehrává během několika let, takže se postavy vyvíjejí a např. z Mabel "na zabití" je pak docela sympatická osoba. Ale nejvíce jsem si stejně oblíbila praštěnou sousedku Esther, se kterou se později Mabel s Jackem spřátelí, jelikož její přímost a elán mě vždy rozradostnily. :-)

Díky knize jsem si připomněla, že život je plný drobných radostí, a že to, co přijde, musíme přijímat s otevřenou myslí (a někdy i srdcem). A protože nikdy nevíme, co nás čeká zítra, užívejme si dnešek.

Fortuna Libri 2012. Přeložila Jana Middleton. ISBN 978-80-7321-650-4. 392 stran.