Dojem z knihy: Když mrtví mládnou (Philip K. Dick)

Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst už vážně dlouho (asi 9 let). A konečně se poštěstilo. A teď to mám za sebou a kladu si otázku: "Proč jsem jen tu knihu nepřečetla dřív?"

Na Zemi dojde díky Hobartově fázi k obrácení času, tudíž lidé vstávají z hrobů, mládnou a na konci si hledají lůno, ve kterém zaniknou. Jedním z hlavních hrdinů je i Sebastian Hermes, majitel malého vitária (podnik, který vykopává starorozence a prodává je pozůstalým).
Jednoho dne ale zjistí, že těsně před znovuzrozením je i významný duchovní vůdce Anarchista Peak, zakladatel sekty udi.
Hermes cítí, že pokud získá jeho tělo, může vydělat spoustu peněz, zároveň ale cítí i jistou zodpovědnost, a tak začne dlouhé přetahování se mezi Knihovnou (která knihy vymazává) a sektou udi.
Knihovna totiž chce Anarchistovo dílo vymazat a bojí se, že on by napsal nové, o svých zážitcích ze záhrobí.

Od této knihy jsem čekala asi něco trochu jiného. Myslela jsem, že to bude více o reverzi času než o tom, kdo dostane Anarchistu Peaka (jo, měla bych začít číst anotace :-)). Ale na druhou stranu musím uznat, že i tak se mi kniha vcelku líbila.

Hermes byl sympatický, jeho mladičká žena Lotta roztomilá a hlavní knihovnici McGuireovou jsem si představovala jako monstrum s lidskou hlavou a robotickými pavoučími nohami (ve skutečnosti je to člověk) :-D

Kniha je napsána čtivě. Boj mezi Knihovnou a udi je plný zvratů a Hermes sám se přiklání tu na jednu tu na druhou stranu, takže do poslední chvíle nevíte, jak to vlastně skončí.

Plné zvratů jsou i vztahy mezi hlavními postavami. Nejdřív ten miluje tu, pak zase jinou a tak pořád dokola. Dokonalý zmatek.

Co mě zaskočilo (i když spíše pozitivně) bylo popisování něčí smrti. Žádné sáhodlouhé popisy, poslední záchvěvy ani nic podobného. Prostě ric-pic a seš vyřízenej. :-D

Celá tahle kniha je zvláštní. Prolnutí duševního světa s tím skutečným. Zvraty, podrazy, nerozhodnost. A konec, kterých bych nečekala. Ale přesvědčte se sami.

Vydalo Argo, 2005.