Dojem z knihy: Solaris (Stanisław Lem)

Anotace: Děj vrcholného díla Stanisława Lema, jednoho z nejlepších autorů science fiction, se odehrává na vzdálené planetě Solaris, osídlené živým oceánem, který projevuje zvláštní druh inteligence: dokáže zhmotnit nejskrytější lidské myšlenky, vytvořit kopie dávno zemřelých lidí... Pokusy o navázání kontaktu se nedaří, naopak pracovníci, kteří se výzkumem oceánu zabývají začínají pochybovat o svém zdravém rozumu.

Možná už si někteří z vás všimli, že Stanisław Lem je moje nová láska. Už od března tvoří nedílnou součást mého života. Tentokrát jsem se pustila do Solaris a jsem okouzlena.

První polovina knihy je strhující. Je velmi zajímavé spolu s hlavním hrdinou Kelvinem poznávat planetu, oceán i posádku stanice (kterou tvoří další 2 vědci). Vše totiž působí velmi tajemně nikdo mu nechce vysvětlit, co přesně se tu děje.

(Když jsem knihu začala číst a byla jsem zrovna v takové napínavé (a lehce děsivé pasáži), zazvonil u nás doma zvonek. A já jsem málem dostala infarkt. :-))

Druhá část už je více filozofující. Vědci se snaží přijít na to, co oceán vůbec je, zda je živý, zda je myslící a zda se snaží s okolím komunikovat. Nechybí ani úvahy o bohu a najdete zde i další věci, které vás donutí se zamyslet.

Můj dojem lehce pokazily dvě popisné pasáže - jedna o mimoidech, druhá o historii solaristiky. (Ale na "nudné" pasáže jsem narazila skoro ve všech Lemových knihách, takže jsem trochu zvyklá.) Ale když se přes ně dostanete, můžete si zase užívat příběh.

A konec knihy je nádherný! Překvapující! Musím na něj stále myslet. A dojímá mě. ;-)

Ze začátku jsem se bála, že si Kelvina budu představovat jako George Clooneyho (jelikož mám také vydání z filmové řady od Academie), ale děj mě tak vtáhl tak, že jsem po Georgovi ani nevzdychla . :-D

V Solaris se nedočkáte výraznějšího napětí či akce, ale přesto věřím, že vás kniha pohltí a přeji vám, aby se vám kniha líbila stejně jako mně. <3

Academia, 2009.